Vzpomínka na „Modřínové háje“ – popsáno Gabčou alias Blankou

Jako host-nováček jsem dostala za úkol napsat pár slov k putování nejen modřínovými háji (nějaký ten modřín jsme přeci jen nakonec našli :-), ale také nádhernými vinicemi …
Sice jsem vášnivý turista tělem i duší, ale spaní pod širákem v takové kose byla pro mne výzva. Vyburcovaly mne děti se slovy: „Musíš mami vystoupit z komfortní zóny, abys něco zažila“, díky nim jsem prožila super víkend s bezva partou lidí.

účastníci zájezdu:
pěšmo: František-vedoucí, Jana-Vrbka, Lenka, Cyr, Kníže, Petr Smola a já
kolmo: travní muž Hulli.cz a spol
kolmo+pěšmo: Zdenda Vrága
nesmrtelní kamarádi: Jerry, Pepa

V pátek v 5.44 sedáme na vlak a míříme přes Uherské Hradiště-nejkrásnější nádraží roku 2011 do Jestřabic. Krátce po šesté otevíráme Františkovu vinotéku a už v sedm jsme na suchu – naštěstí.

Čeká nás 17 km s plnou polní přes Ždánice, kde se k nám přidávají cyklisti.

Další příjemná zastávka byla U Slepice – káva a puding z plecháčku je lepší než v crosscaféčku.

Míjíme Moravské naftové doly, zajímavá podívaná, ale pro smrad raději prcháme.

Bivakujeme U Červeného Kříže, opékáme buřtíky a František jako barman nám míchá všelijaké nápoje rozličného složení. Travní muž nám dává přednášku o bylinkách a jejich využití, je nám dobře 🙂 … Dohlíží na nás věční kamarádi Jerry a Pepa, kteří nám do noci svítí a ochraňují.

Po deštivé noci se probouzíme do vlídného rána. Čeká nás 26 km do Nedánova – rozhledna přes Zlatého Jelena, Klobouky. Nabízí se nám úžasné pohledy na vinice, cpeme se bílým i červeným, jsme po obědě.

V Kloboukách jsme se příjemně rozseděli v hospůdce a některým z nás se už příliš nechtělo šlapat potmě zbylých 4,5 km.

Dali jsme to, jsme v cíli, pěkně fouká, začíná být zima, tak se zahříváme čertem a burčákem. V noci se párkrát stěhujeme, opět nás překvapil déšť, ale ráno je zase vymeteno, štěstí nám přeje.

A je tady neděle, naše cesty se dělí.

Holčičí komando s Fandou je zocelené a vyráží na vlak do Hustopečí přes Boleratice dále na Kurdějov a rozhlednu Starý vrch k cíli. Přidává se k nám Zdeněk, aby posílil mužský element. Dnešních 12 km nám připadá delších než včerejších 26.

Opět se kocháme krásnou podzimní přírodou, otevírá se před námi úžasný výhled na Pavlov a Novomlýnskou nádrž. Do Hustopečí scházíme mandloňovými sady. Nohy už neslouží, puchýře přibývají, těšíme se na gáblík a do kupéčka.

Posilněni řízkem, vybaveni vínkem, kávou a biskupským chlebíčkem usedáme do vlaku na podlahu na károšky. Je totálně plno, ale zábava jede, přidávají se k nám ostatní. Cestu jsme si fakt užili…

PS: Děkuji všem za úžasný pohodový víkend a vaši trpělivost s mým puchýřovým kňouráním.
Naučila jsem se od vás mnohé: jak si zalepit puchýře, sbalit si 50 l věcí do 35 l batohu, rady, co je pro muže nejdůležitější apod. :-)…

Bylo mi s vámi fajn, někdy se těším na repete.
Zdraví Gábina alias Blanka