Tatry 2.3.-5.3. 2024

Byla to nakonec spíše rodinná akce Pekárků. Sixta už je člen naší rodiny dlouho. Mělo nás být víc, ale nemoci a povinnosti  některé členy zastavily.

Se Sixtou jsme se sešli v Hradci, kolem 1 hod ráno, před domem Adélky, kde nám hlídali autíčko. Sixty auto jsme naplnili naší bagáží a vyrazili směr Nízké Tatry. Na Trangošku jsme dorazili kolem 8 ráno a v 10 hod jme již byli na chatě generála Štefánika. Ještě bylo malé pozdvižení u auta, když Peky zjistil, že si nechal hůlky v rakvi v Hradci Králové. Naštěstí Sixta měla jedny náhradní. Bylo teplo a mlha. Na chatě nás přivítala skupina chlapů, které jsme si pamatovali z loňska. Nedali se přehlédnout. Měli 2 litrovou placatku s kořalkou a my jsme za půl hodiny byli slušně pod vlivem.  Ve 12 hod jsme se donutili vylézt na Ďumbier, kde nebylo vidět na krok a fučelo. Horko těžko jsme našli vrcholový kříž. Rychle jsme ustoupili do chaty a užívali jsem si tepla krbu a samých dobrot.

Neděle 3.3. byla opět mlhavá.  Jezdili jsme pod chatou, kde jsme to znali i v mlze. Dali jsme 2-4 sjezdy, každý podle aktuálního rozpoložení. Večer jsme se rozjeli a dali si tanečky. Většina osazenstva odjela a chata byla poloprázdná. Někteří pozůstalí se na naše tanečky koukali trochu divně, ale to je jejich problém.

Měli jsme super pokojíček přímo pro 5 lidí a různě jsme se tam střídali přes den na odpočinek. Ivě šel odpočinek nejlépe. Byla po 14 dnech poprvé venku po nemoci, tak to nepřeháněla.

Pondělí 4.3. celou noc pršelo a vše bylo skrz na skrz promočené. Začaly se dělat odtrhy a hrozily základové laviny. Dali jsme 2 sjezdy a rozhodli jsme se ukončit náš výlet o den dříve. Sluníčko nás tentokrát nenavštívilo, ale i tak jsme si to užili a srandy byl kopec. Cestou domů jsme se stavili jako již každoročně na koupačku v Kalamenech a smyli jsme pot a vyměnili jsem ho za minerály a zápach zkažených vajíček z přírodního vřídla. Opět podařená akce.