OMIŠ, Chorvatsko – tradice starší než sám oddíl (dvacátý rok ježdění oddílu do chorvatské Omiše), 16.-23.9.2023

Letos to bylo po DVACÁTÉ, co členové oddílu zamířili do Omiše na lezení, dovolenkovou pohodu, moře, slunce, teplo, a taky na bublinky, ferraty a watersolo, loď, večerní povídání a letos poprvé také na Volejmiš či ranní jógu na břehu moře. A taky se vzpomínalo na to, jak se poprvé jelo s cestovkou, slavili se tam narozeniny dětí a pak na všech dalších 20 let, kdy se tam jezdilo a užívalo všeho, co Omiš, Milivoj a okolí nabízí. Sešla se úžasná parta lidí. Vlastně asi jako každé oddílové setkání v Omiši.

 

Chvíli jsem přemýšlela, jak tento článek pojmout a nakonec jsem se rozhodla, že bude nejlepší nechat promluvit hlavně fotky a videa, které jsem dostala a z kterých snad na vás dýchne atmosféra, kterou jsme tam týden měli a užívali si jí.

 

Sobota 16.9. – příjezd

– ranní procházka po Splitu po nočním přejezdu z ČR, kontrola lezců u tunelu v Omiši, první trhání bobkového listu,  ubytování se a hned bublinky, u kterých  jsem na třech fotkách Parťákovi „nadšeně“ napsání článku,  pláž s dalšími bublinkami, bar s „Césarem“ v podání prezidenta, protože bez trička by ho tam nepustili,  seznamovací večírek na terase, neb členy z horolezeckého oddílu Štika jsme neznali, ale rádi jsme je u jimi dovezeného soudku lahodného Mordýře poznali.

 

Neděle 17.9.

– lezení Brela, poobědových 6 šáň místo vybírání peněz a příjezd Pražákových.

 

Pondělí 18.9.

– vodní lezení na sólo, pláž ve Splitu a k večeru první Plážovka jako Volejmiš a večer…

 

Úterý 19.9.

– odchod na ranní jógu na břehu moře s Terezkou, která překvapila všechny z nás, lezení Omiš, Jagyč poté odjíždí i s Vilíkovými.

– část vyrazila s Parťákem na feratu k Omišskému hradu a mezi nimi i já. Ferrata byla moje první a zážitek nezapomenutelný. Parťáku díky.

– Vrbka po feratě zkouší paddleboard – tedy moc lehké to není:)

 

Středa 20.9.

– k Omiši neodmyslitelný výlet lodí na Brač, kde nás čekala procházka městečkem, káva, dále pak koupání z lodi, oběd a plavba zpět. František ale dal přednost lenošení bez naší přítomnosti a tím pádem měl klid na přečtení celé knihy, prý životní rekord. Jeho klid trochu přerušil  příjezd Rosti a spol. a pozorování našeho návratu na lodi kolem Nemiry. 

 

Čtvrtek 21.9.

– ráno je všem lodním prapodivně, lezení Brela a druhá Volejmiš, spíše Větrovka, protože foukalo tak, že se skoro nedalo hrát, ale snažili jsme se. Bosák těsně před volejmišem ještě zvládl vyběhnout naši úterní ferratu za cca 35 minut. 🙂 (jen pro srovnání).  Cestou zpět z volejbalu to Františkovi nedalo a jako správný stavbyvedoucí se rozhodl navštívit stavbu obchvatu Omiše. Potkal cestou spřízněného hlídače a celou stavbu si projel až na nový most nad Cetinou.

 

Pátek 22.9.

– lezení Brela nebo Omiš s trháním bobkového listu a pohoda před odjezdem

 

Sobota 23.9.

– Bosák-Puj při návratu 

 

a ještě reakce od dalších:

  • fotky od Rosti 
  • Jagyčova reakce i fotky:

    Skvělá parta, nádherné počasí, parádní lezení, ranní moře, pivko po lezení, pohodové večery… pro mě jen na 4 dny, ale stálo to za to. Rameno se ke mně chovalo až překvapivě slušně… zato teď mi to vrací i s úroky…ale to je již jiný příběh.

  • Bosákovy fotky, které jsem neuměla nikam zařadit

Za mě také Parťáku díky, byla to úžasná dovolená, na kterou budu dlouho vzpomínat a myslím, že nejenom já.  A hlavně v tom pokračuj aspoň dalších 20 let!!!!

 

Jana Vrbka

a ještě trochu moře na konec:

 

7 komentářů

  1. Lukeš:

    Díky Jani za hezké počtení. Bylo tam krásně.

  2. Anonym:

    Tak už vím, kde jsem měl oslavit své sedmdesátiny.
    Cyr

  3. Jana Bernardová:

    HO Štika děkuje za přenádhernou dovolenou, vše bylo skvělé a budeme se těšit zase někdy příště. Díky

  4. František-FKDP:

    Článek je to pěkný a muselo to dát Vrbce práci. Dobrý úmysl do jisté míry chápu a dovedu si představit, že jí to psaní bavilo. Ale vymýšlet si události, které se nikdy nestaly a mystifikovat čtenáře, to se mi opravdu, ale opravdu nezdá. 🙂 🙂 🙂

    • Vrbka:

      Tak já tedy nevím….spíše mám dojem, že jsi mě v omyl uvedl ty a hned vysvětlím:

      Celou Omiš jsi tvrdil, že je to dvacátá Omiš. A když už dlouho vím, že příští květen bude oddíl slavit 20 let. Tak mi z toho jasně vyplynulo, že do Omiše se jezdilo dříve než vznikl oddíl. Ale asi je to jinak😊🤷

      Leč i tak je to tradice dlouhá a nepřetržitá a to je úžasné 🤩

  5. Bosák:

    …na čísle nezáleží – počet Omišů, počet šáň, počet cest,… prostě to byla parádní dovo ve skalách u moře s fajn partou… díky Fšem a Janě za písmenka a obrázky 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *