Je po Vulkánu (9.2.) a Martínkovicích (10.-12.2.)

K　PC usedám po příjemné odpolední procházce ve Škrovádu, kde jsem si užíval pohledů na zasněžené stupy a kde se mi po více než roce a půl podařilo vylézt cestu v přírodě. Sólo a samořejmě hodně lehkou! J

A také přejít suchou nohou Chrudimku, v　některých místech cele schovanou pod příkrovem ledu.

Proto se mi teď bude mnohem lépe psát o téměř neuskutečněném čtvrtečním setkání a následném velmi milém víkendu:

Vulkán, 9.2., je v　deníku připomenut jen účastí tří lidí: Jerryho, Lenky a Machyče. Tito tři ”mušketýři” se rozhodli o půl deváté více neutrácet peníze a drahocenný čas a odejít za lepší zábavou. Právě proto je čtvrtý ”mušketýr” Ondra v　devět hodin v　salónku již nepotkal. Milá sms od Gogana z　přechodu Beskyd pak nezastihla ve Vulkánu nikoho …

Nu, co dodat. I to se stane. Přesto již teď mohu s　jistotou říci, že březen bude určitě lepší!!! J Je se tedy věru nač těšit.

Martínkovice, 10.-12.2., byly jiné kafe! J Hlavně díky hostitelově rodině! A také účastí: v　pátek i v　sobotu bylo plno a atmosféra byla skvělá. Osobně jsem se zúčastnil jen pátečního večera a promítání, ale na obojí budu rád vzpomínat. Knížecí Zavírání Alp, Moniky hudbou podbarvená Hluchavka orlická a Adamova (od Nadi) Amerika byl dobře zvolený a namíchaný program.

Někteří vydrželi až do čtyř do rána, takže měli sílu akorát tak na to, dojít nakrmit daňky v　blízké oboře a zpět se nechat odtáhnout.

Ti rozumnější neponocovali a druhý den si udělali celodenní výlet na běžkách krásnou krajinou po okolí. Sobotní večer se prý také vydařil a nedělní výlet po Ostaši byl tou pověstnou třešničkou na dortu.

Určitě více napoví fotky Moniky a Pavlíny