Je po Vulkánu (9.11.), Pálavě (7.-8.10.), Brigádě v Obřáku (13.-15.10.), Setkání v Martínkovicích (20.-22.10.) a dalších říjnových aktivitách

Podle skautů je říjen Měsíc padajícího listí. Nejvíce se však ztotožňuji s výrokem královny českého šansonu, paní Hany Hegerové: „Jsem říjnová, snad proto mám ráda podzim. Podzim voní nejkrásněji. Voní zemí…“ A oddíl ten voňavý měsíc s hrou barev využil vrchovatě.

Pálava, 7.-8.10., proběhla na dvou frontách aneb není Pálava jako Pálava. Do poslední chvíle jsem byl jen já a Hombré, až v pátek mi volá Luděk, jak se mám a ať pozdravuji v Horních Věstonicích. Nu a já, že tam vlastně ani nemusím, Hombré na burčák moc není, a on ať tedy přijedeme za ním do Chlívců do roubenky. Slovo dalo slovo, v sobotu dopoledne se nakoupil burčák červený i bílý, aby byla alespoň nějaká tradice dodržena, a odpolko hurá vlakem a následně autem do vojenské maringotky A3S – Myjava (roubenka je v přestavbě…).

Krásné místo i ubytování, děláme si oheň, po setmění vyrážíme do hospody Myslivna pod Lípou. Byl jsem tu poprvé vloni o Dušičkovém dýchánku a těšil jsem se na další posezení v tomto příjemném a útulném prostředí. Luděk vzal i kytaru a bylo tak, jak jsem předpokládal: veselo.

Noc byla plná vzpomínek na maringotku u rybníčku Cikánka u Spáleniště za Dobruškou a na naše, mé a Hombrého, nezapomenutelné setkání a počátek přátelství v létě roku 1985. Ráno pak bylo stejný, nesváteční, v maringotce teplíčko a zbytek neděle pohodový.

A ta pravá Pálava? V sobotu dopoledne mi volal Libor, že se po lezení na Martince zastaví ve sklípku, a o půl čtvrté poslal fotku Jirka od sklípku.

Nu, tak přeci jen tradice pokračuje nepřerušeně. Příště tedy dát vědět dřívěji a já rád opět zamířím na jih Moravy. https://www.youtube.com/watch?v=p7KmcEv7yG4

Brigáda na dřevo, 13.-15.10., proběhla v hojném počtu, což mile překvapilo mě a velmi potěšilo Škrováďáky. Též mládežníci se dostavili v hojném počtu a na vykonaném díle to bylo znát. Hlavně pak na čase, kdy jsme brigádu ukončili a mohli si tak ještě užít tento krásný kout Krkonoš.

Otevírám deník a vnořuji se do řádků i mezi ně. První páteční zápis: jak to pojmout? A dále: přijíždíme, narážíme, točíme, jíme kolena od kuchaře ze Škrovádu, popíjíme, přijíždíme, seznamujeme se, točíme, jíme.

Též se VSTUPUJE DO ODDÍLU!!! Bořek tímto oficiálně, nově jeho Mája a Davidova Viki. Pěkně se nám to rozrůstá o oddílovou i sportovní budoucnost.

Následně se Sojka svěřuje, že pedagog má děti rád a v jednu se jde spát. (Je nás 29 a v 22:40 dochází na výměnu sudů.)

Sobotní ráno je mokré, nálada ale výborná. Začínáme kvízem, jakou válku myslel p. Komárek, když říkal: „To bylo minulou…válku.“ Tedy, to je názorů a (ne)chuti po ránu přemýšlet. Dále tu máme dřevaře z Karibiku s indukčními kamny na dřevo a ranní polévku. Uvnitř je krásně – teplo a kafe, venku je hnusně – je tam práce a prší (Rosťa).

V devět začíná brigáda, počasí se lepší.

V 14:15 povídá Sojka: “Skialpová sezóna zahájena!“ A modří již vědí…

V 15:15 je dřevo na svém místě, brigáda ukončena, buřtguláš přijde k duhu. Vlastně celé občerstvení opět nemělo chybu. Ačkoliv… Za rok bude svíčková od žen. Přicházejí další (6), někdo jede do Modráku na komunistu pod ledem, někdo na procházku po okolí.

V 19:00 se vrací skupina z Modrého dolu s čerstvými zážitky s novou sjezdovkou a začne být veselo. Např.: „Jiřino nepřemejšlej! Pak tě to limituje. Chovej se jako člověk.“ (Sojka) Následuje pohádka pro dospělé a snad i pro děti. V 23:15 došlo pivo, v 23:45 nás překvapí Čejpik s batohem plným lahváčů od Hájka. V jednu se jde spát.

Nedělní ráno je velmi chladné, teplota lehce nad nulou. Tradičně se uklízí, balí, loučí, odjíždí domů nebo odchází na výlet.

Byla to opět příjemně strávená brigáda. Tak zase za rok.

Setkání v Martínkovicích, 20.-22.10., slovy klasika proběhlo. Od pátku tam byli Hulliczovi, v sobotu jsem se přidal já a Hombré. Oni si udělali výlet na kolech (Teplice-Police-Slavný, cca 50 km), my přijeli vlakem s následnou zastávkou v nečekaně otevřené nalejvárně hned vedle nádraží. Přivítání bylo tradiční, prostě vždy chtěl mít hospodu, ale nemá rád lidi, následovala volná zábava a promítání Transylvánie. Na Cyrovo Thajsko, pro vymazání si fotek z PC, bohužel nedošlo… Spát se šlo v 1:30. Ráno lehce zataženo a mrholí, nálada kupodivu pohodová, v deset se loučíme a odcházíme, odjíždíme. Jen Hombré nějak nestíhá odjezd vlaku.

Byl jsem tam rád a přijedu zas. Těš se, Cyre!

Vulkán, 9.11., byl pokračováním pěkné polezenice na stěně v HK. Malá konkurence oddílovým Černožicím, ale já jsem rád ve Vulkánu včas. S Rosťou začínáme pivním dvojbojem, následně s Jirkou trojbojem a nakonec s Vrbkou čtyřbojem: kozel, radegast, plzeň a volba sládků kraftbier – scházíme se jak švábi na pivo.

Karel nepřijde, prý by zase musel někam jet (po roce byl minulý Vulkán a hned jel na Modřínové háje). Vypráví se o mejdanech u Rosti (to by do něj jeden neřekl), jsme u plynu od Arabů a že by je Rosťa poslal na Venuši (asi je nemá rád), poté sleduje na mobilu aktivitu solárů (teď ve tmě?), muži řeší historii vývoje naftového motoru a současný vývoj elektromobilů, zatímco ženy nic důležitého, prostě život a antidepresiva. Já mám od pokladní Sokola nějak zjistit výši příspěvků od státních organizací na jednoho člena a Jirka povzbuzuje slovy, že když jde o blaho oddílu, tak jde čest stranou – nic není zadarmo. 19:48 překvápko – Cyr! Následně dojde na téma Zavírání Alp, počasí a předpokládané větší množství sněhu, přístup, vybavení zřejmě bez kamen…, prostě žádná luxusní dovča. Bude to sparťanské, ale jistě parádní! Dvě noci se dají vydržet, určitě s řádnou dávkou medvěďáku. 😉 Nu, a proto se chodí do Vulkánu! Ještě se vracíme do minulosti a vzpomínáme, kdy byl naposledy v Alpách Kníže, kdy Jarmila a někteří další, co již nejezdí. Začíná být pozdní doba, proto to polovina v devět balí, ale tvrdé jádro zůstává.

Tak zase za měsíc, letos naposledy.

Pokračují pravidelné vocapové příspěvky.

Lezení, Tomáš a …: Ahoj lezci, volejbalisti atd., dnes padl dlouholetý projekt v Hořicích u Josefa, věnoval jsem ho svojí dceři Josefínce, obtížnost cca 9/9+, popis na lezci, viz http://www.lezec.cz/cesta.php?key=186262. Jagyčovi dík za jarní trpělivost, padlo to až dnes, jo a kdo to první zopakuje má u mě flašku rumu minimálně!! 🙂 Mějte se a ať to leze. Čus TOM (Diskuse 24.-31.10., pozn. autora.)