Je po Vulkánu (14.6.), Setkání v Martínkovicích (8.-10.6.), Příhrazech (15.-17.6.) a vzpomínkovém večeru …

 

Máme za sebou větší červnové oddílové akce a blížící se dovolené, pro študáky prázdniny, klepou na dveře. Mnozí se rozjedeme na výlety do různých koutů Čech, Evropy a zbytku světa. Určitě pak dojde i na výpravy do hor, čemuž nasvědčují upoutávky v Plánu akcí na našich stránkách.

Vraťme se však k　tomu, která místa jsme navštívili v　červnu a začněme hned tím prvním setkáním.

 

Setkání v　Martínkovicích, 8.-10.6., jsem se osobně zúčastnil až ze soboty na neděli a i tak jsem si jej užil. Nechal jsem se svézt Jerrym s　Janou a Markétkou a po příjezdu a částečném ubytování jsme ještě stačili vyrazit na výlet do skal.

 

 

 

 

 

Ovšem zvuk píšťalky a hvízdot diváků nás po 300 metrech odklonil od původního záměru a my krásné slunečné odpoledne strávili nakonec jako diváci “pralesní ligy” a fandili u výborného piva v　příjemné vesnické atmosféře Jiskře Martínkovice hrající proti Sokolu Ruprechtice. Společně jsme pak oslavili vítězství domácích 4:3 a po nejkratším výletu v　novodobých dějinách martínkovických setkáních se v　podvečer sešli s ostatními u Cyra.

 

 

Večer to byl příjemný. Jako vždy se i promítalo a tak došlo na skvělé Jerryho promítání o Maroku, kde nechyběly záběry z　vody, Sahary a Atlasu. Bylo to poutavé a dlouhé vyprávění plné krásných záběrů. A nevadila ani závada na promítačce a tím nutnost azylu u PC.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

　

　

V　neděli ještě došlo na plánovaný výlet do skal. Opět za krásného slunného počasí jsme zpočátku lehce bloudili, kdy nás zachránila až mapa, aby poté došlo na pěknou polezenici. Z　vrcholu se dalo ukázat na vzdálenou Sněžku, což jsem jen fotil, neboť přepad jsem se sádrou už riskovat nechtěl.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V　drobném mžení jsme pak došli ke Kamenné bráně, kterou si už Jerry vylezl úplně celou sám a v　následujícím dvouhodinovém hustém dešti jsme se zastávkou v　Chatě pod Korunou došli k　autu bráníc se proti promoknutí vším, co bylo po ruce.

 

 

 

 

　

Bylo to další milé setkání u Cyra, který se opět ukázal jako skvělý hostitel. Již teď se lze těšit na to další, zářijové! Mnohé z　toho zachytila i Jana a zde je odkaz: http://kautovajana.rajce.idnes.cz/2012_06_09-10_Martinkovice/.

 

　

　

　

　

Vulkán, 14.6., je popsán na třech stránkách a já se budu opět snažit seznámit vás s　tím nejzajímavějším. Ono celé zajímavé je to vždy, ovšem jen pro zúčastněné a já se budu snažit brát ohled na čtenáře zpovzdálí tuto akci sledujíc.

 

Co je tedy v　análech zapsáno:

 

 

• Martin nadhodil opět Watzman, plánoval se i trek v　Nepálu a Lenka-Korálek si přijela pro několik map, neboť se chystala navštívit mnoho alpských míst v　Rakousku.

 

 

• Jana, jako nová členka a poprvé ve Vulkánu, ctila tradici a tak se lehce panákovalo. Vzácný host Cyr si s　Petrem sypali popel na hlavu a vše prý napraví v　září.

 

 

• Martin ještě všechny srdečně pozval na srpnový Vulkán, kde se bude loučit se svobodou. A já tak mám pro ostatní učinit i prostřednictvím tohoto článku. Tímto tak činím! určitě přijďte!!! J

 

 

• mluvilo se o Mt. Blancu a nejen o tom letošním. Možná na něj dojde i příští rok.

 

 

　

　

　

Ve 22.30 hod. odcházíme v　šesti lidech do Rossini, které mělo na nějaký čas ukončit svoji činnost. Uvidíme. Došlo na pár příjemně chlazených šáň, plánovali jsme nadcházející Příhrazy a povídalo se o všem možném, např. o mateřské a práci matek … J Vše pak bylo ukončeno v　baru No1 u rumových specialit. Příjemný závěr ještě jarního tradičního posezení. Ale již beze mě.

 

　

　

　

Příhrazy, 15.-17.6., byly skvělé! Jako u květnových akcí nám i o tomto víkendu vyšlo počasí a tak si jej každý užil jak chtěl. U mě bohužel došlo na podobnost s　těmi loňskými, kdy jsem byl omezený zraněním. Vloni jsem byl v　myšlenkách u Eiffelovy věže, letos … J Letos u výletů po okolí, hlavně pak ke Kobyle.

 

 

 

Začnu však pátkem, kdy se nás sešlo několik rodin i účastníků samostatných: Kerhátovi ve stanu, Dvořákovi v　karavanu, já se Zdeničkou v　Šemíkovi, Šimkovi a Monika ve stanu (ta přijela na kole!) a někdo dokonce v　tzv. trafice! J V　noci pak ještě dorazili Čejpovi.

 

 

A zatímco Šíma připravoval oheň, kdy nad hlavou mu létaly nádherné balóny, Vláďa přinesl kytaru a ostatní s　ním při opékání buřtů a popíjení lahodných moků pěli písně známé i neznámé a příjemně si povídali.

 

　

　

 

Ráno došlo na společnou snídani a rozdělení se na sekci lezeckou, cyklistickou a pěší. Nepůjdu do podrobností, kdo, kudy a kam, ale snad jen, že ráno dorazil ještě Parťák se Silviem a pohodové atmosféry tím jen přibylo.

 

 

 

 

 

 

Já pak s　pěší sekcí vyrazil k již zmiňované Kobyle a skalám v　okolí a pak dál na Krásnou vyhlídku a zpět do kempu, kde si děcka užívala studené sprchy a dospělí studené pivo. Atmosféra pomalu houstla: blížil se zápas s　Polskem! J

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A tak jsme udělali oheň o něco dřív, opět si opekli výborné buřty a po půl deváté se skalní fanoušci sešli za Šemíkem a téměř dvě hodiny tlačili ty naše, hlavně pak kulatý nesmysl, do polské brány. To se nakonec podařilo a výborná atmosféra nám vydržela dlouho do noci. Tedy kromě Jany, která si přivodila u ohniště slabý výron kotníku a já mohl předat smutnou štafetu jarních úrazů, neboť druhý den večer jsem opětoval loňské půjčení berlí a v　pondělí mi sundali sádru …

 

 

V　neděli ještě někteří polezli, někdo lenošil, někdo brzy odjel a někdo šel na výlet. V　Kancléřově duchu jsem se Šimkovými vyrazil cestou necestou a podařilo se nám projít nádhernou Žehrovskou oboru.

 

　

　

A to bylo vše. Krásný víkend, po kterém jsem chtěl napsat článek. Okolnosti tomu chtěly, že jsem nenašel čas a nyní jsem za to rád. Mohu tak ještě vzpomenout nádherné páteční odpoledne a večer, kdy v　rámci XVIII. MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU DIVADLA EVROPSKÝCH REGIONŮ byl v　Městské hudební síni program věnovaný vzpomínce na Josefa Tejkla a bylo to moc a moc milé vzpomínání. A sešlo se nás tam mnoho a bylo tam skoro jako v　Jesličkách v　dobách minulých … Rád bych poděkoval hlavně Janě Portykové a samozřejmě i dalším, kteří se za to přičinili.

 

Poté jsem měl ještě možnost obejít některé scény a potkat lidi, které vídám rád, jen vše je již jinak. Jak to tak chodí … J

 

　

A teď je to opravdu vše. Od výběru z　bobulí, Chardonnay 2005 (!!!), přeji všem mnoho těch nejpříjemnějších zážitků na cestách a hlavně šťastný návrat!

 

　

　

František alias Prezident-FKDP

 

　

　

PS: a je to ten nejlepší výběr, jaký jsem kdy pil! J