Je po Vulkánu (13.3.) a vítání, vzpomínání, loučení a zavírání (14.-27.3.) a …

Zima, která téměř nebyla, nás zřejmě definitivně opustila, ač sněhová nadílka z minulého víkendu dovolila nečekaně uzavřít skialpování na Černé hoře až 27.3. A zatímco někteří ještě vyrazí za zimními výstupy do zahraničí, ostatní se definitivně vrhnou na letní aktivity: lezení, kola, kol. brusle, výlety …

 Začněme však od začátku, jak v názvu článku stojí:

Vulkán, 13.3., proběhl poklidně a opět ve znamení triček. Rozdával se tzv. II. pilíř a děvčata, nadšená ze zkoušení pánských triček, se těší na III. pilíř objednávání. Nechť jej tedy Martin vyhlásí!

A co se ještě přihodilo? Kromě běžného povídání o všem možném a hlavně plánování výprav do hor nebo Českého ráje, také toto:

– po hodině rozdávání triček začala volná zábava a Parťák opět prodával svá vejce.

– Honza přinesl hezké fotky Zuzanky a zval na její oficiální vítání na loděnici.

– já zval na vzpomínkový výstup týden poté.

– všichni jsme pak probírali blížící se sobotní rozlučkové odpoledne a večer.

– Parťák přišel s návrhem koupit do oddílu pípu a Vrbka se bude snažit již v dubnu zajistit tolik oblíbenou pravidelnou pondělní Plážovku!

– padají recepty na morčata a nutrie … koně a hady …

Tím jsem pochopil, že je čas odejít a ve 22,00 zůstává Kancléř, Parťák se Silviem, Jana s Babu, Marcel a Čejpík. Tak takové, příjemně poklidné, bylo březnové posezení.

Vítání Zuzanky Čejpové, 14.3., proběhlo, jak jsem již zmiňoval, na loděnici a bylo to milé setkání příbuzných a přátel Čejpíků.

Vzpomínání na Jerryho skialpové výstupy, 21.-22.3., bylo naplánováno s ohledem na sobotní loučení na loděnici. Skromně jsem předpokládal účast tak 6 lidí. Už páteční sraz na chatě v Trutnově, i večerní posezení ve „čtyřkové“ restauraci U Machače, mě mile překvapilo: 12 bavících se nadšenců!

Posezení to bylo příjemné, leč nedlouhé, neboť se většina rozhodla jít v sobotu na východ slunce a tím i vstávat v 5,00 hod. Za 50 minut se nás u sjezdovky v Janských Lázních sešlo 11! Bohužel, ranní zatažená obloha nedovolila očekávané výhledy a tak jsme rovnou stoupali na vrchol Černé hory. Každý podle svých možností. A kdo? Hombré, Vrbka, Jarmila, Kníže, Gaston, Vláďa, Adéla, Naďa, Šíma, Jagyč a já.

Pěší pak pokračovali do Velké Úpy, děvčata s vynesenými lyžemi a lyžáky pochodily po Černé hoře a skialpinisté si to sjeli, aby si to vyšli ještě jednou. K nim se dole přidali i Bosák s Luckou.

Když jsme se znovu nahoře sešli (já, ač mě v půlce zradily pásy, velmi šťasten, neboť to bylo letos již potřicáté), byl tam i Gogan na kole! Celkem tedy 14 účastníků této vzpomínkové akce. Děkuji!

Zbýval jen poslední sjezd dolů a cestou pobrat „pěšáky“. Poté sbalit věci na chatě a přesun do HK na loděnici.

Rozloučení s Jerrym, 22.3., začalo přesně v 15,00 hod. a napsat k tomu chci snad jen to, že to bylo rozloučení hodné jeho vystupování mezi přáteli: veselé, příjemné, upřímné, prostě takové, jaké jsme si přáli – maximálně plné života!!!

Mohl bych zde skončit, ale když už jsem v listopadovém článku připomněl první zimní skialpový výstup Vládi Čurdy, 27.11. (http://www.hostezery.cz/view.php?cisloclanku=2013120001), pak tu připomenu i ten z 27.3., po čtyřech měsících poslední. Tentokrát východ slunce vidět byl a pro změnu se přidal Parťák s prknem! Také Jagyč a do další sezóny krkonošských výstupů je to příslib hojné účasti.

Tak a to je vše. Nebo, možná, ještě jednu fotku: když už se množí dotazy na to trutnovské pravidelné cvičení, pod vedením zkušeného Vládi, tak jedno z těch středečních vypadá asi takto:

Přeji všem příjemný a hlavně neaprílový duben.

František alias Prezident-FKDP