Je po Vulkánu (10.2.), Skialpovém Modráku (28.-30.1.) a dalších lednových aktivitách

Při pohledu z okna a vzpomínce na spíše bílý leden je mi nějak smutno z nešťastného způsobu této zimy. Musíme doufat, že se to ještě v dobré obrátí a pole zesílí (únor bílý…).

Něco málo z minulého měsíce bylo připomenuto v článku o lednovém Vulkánu. Zbytek, o kterém vím, doplním nyní.

Sicílie, přelom roku, byla navštívena Pokyšou a 3.1. poslala všem novoroční přání: zdravím ze Sicílie s přáním všeho nej do nového roku. A to ještě slíbila článek. Podle toho o Kavkazu se máme věru nač těšit!

Skialpový Modrák, 28.-30.1., popsala hostitelka Ivka takto:

Děvín se moc povedl, počasí nám přálo, v nárazech foukalo 120 Km/hod. Sněhu zatím nebylo úplně moc, ale lyžovat se dalo. Nejlepší lyžování bylo za chatou a pod ní, kde byl nafoukaný prašan mezi stromy. Stateční jedinci se vydali na túru  směr Výrovka, rozcestí, Liščí hora, Pec a zpět. Páteční večer začal neformálně a spontánně veselou hrou na otázky a odpovědi a pokračoval zpěvem, tancem, lezením po stropě a dalšími srandičkami. Počet účastníků se různě měnil, ale cca 22 kusů. 

Nechme se překvapit, zda si přečteme a prohlídneme ještě něco navíc v samostatném článku.

Vulkán, 10.2., proběhl v duchu nejslavnějšího díla syna Thomase Alexandra Davy de la Pailleterie: … (doplň název). I v tomto počtu jsme si dokázali povídat o mnohém a přehršle ochutnat zdejší výbornou kuchyni. Lyžovali jsme v Alpách, dohodli se na novém termínu Zimního táboření (18.-20.3. – pokud bude ještě hezká zima, neboť zájem byl a stále trvá), plánovali odjezd do nadcházejících Martínkovic a sobotní výlet po okolí, rozebrali moji operovanou ruku v ortéze a jak k tomu na stěně vlastně došlo a na jak dlouho budu mimo hru (ještě cca měsíc), Rosťa přemlouval na velikonoční skalní lezení, neboť mu odjela do Kanady Lída, pohanili jsme nový způsob (ne)zelené vlny v Hradci, trošku jsme lezli i skialpovali. Okolo deváté jsme se rozloučili s obsluhou, zarezervovali termíny až do konce roku a rozešli se do svých domovů. Byl to další příjemný večer.

To je vše. Nu, moc toho není, ale něco se přeci jen děje a tradice měsíčních reportů si žádá své. Na čtenou opět v březnu a na viděnou kdykoliv a kdekoliv ještě dříve.

František-FKDP