Jak jsme se vydali za sluníčkem na Hohe Wand

Počasí v Čechách nebylo dle předpovědi pro poslední říjnový víkend ideální, a tak jsme vyrazili společně s Lenkou do rakouské lezecké oblasti jižně za Vídní na Hohe Wand.

Předpověď zde byla podle rosniček stabilní, a to slunečno po celou dobu našeho předpokládaného prodlouženého víkendu. Cesta na Hohe Wand z Čech je parádní, protože se najede na dálnici a z této se sjede až těsně před cílem na posledních 13 km do kempu, který se rozprostírá pod centrální stěnou stolové hory. Kemp ,,Hohe Wand Blick“ je zde široko daleko jediný, kdy je zde dostatek parkovacího místa pro karavany a obytná vozidla, stany a další všemožné příbytky. Cena je zde vskutku příznivá, kdy od 3 dnů se zde platí 10,- Euro za osobu. Při kratším pobytu to je 12,- Euro.

Cesta z Čech nám uběhla celkem rychle, neb z Prahy to je pouhých 399 km, a tedy zhruba 4 hoďky jízdy po dálnici přes Brno. Sobotní ranní vstávání a výjezd za hranice všedních dní a hlavně za sluníčkem v nás dle předpovědi vzbuzoval optimismus a naději při chytání bronzu ve vápencových stěnách Hohe Wandu. V Čechách počasí sychravé, a tak hurá do Rakous. Cestou se počasí nelepšilo, tak jsme si říkali, že za Brnem to už bude určitě lepší, pak jsme si to říkali za Vídní, že až budeme stoupat a projedeme oblačnost, tak to bude super. No, a při příjezdu na místo určení na nás čekalo ne úplně lezecké počasí.?!

Nenechali jsme se však odradit a prošli jsme na druhou stranu stolové hory, abychom udělali průzkum místního terénu a zjistili, kde že ten slavný kemp pod Hohe Wandem je. A zdali nebude na druhé straně stolové hory lepší počasí. No nebylo.

Při ubytování jsme se poznali s majiteli kempu, jedná se o starší manžele (zřejmě), kteří jsou úplně na pohodu a hlavně prodávají dobré a velmi levné místní víno samozřejmě Veltlínské zelené bratru za 2,5 Euro litr. Ještě v den příjezdu do kempu, kdy jsme se ubytovali za výše uvedený peníz, jsme se vypravili do skal, abychom zjistili, jaké že je zde lezení a materiál. Zvolili jsme oblast hned nad kempem s názvem Milak – Klettergarten, kde jsme zkusili lehčí cesty na seznámení s oblastí, a to cesty Klein aber fein 5+, Ouverture 6-. Cesty kvalitně odjištěné v dobrém materiálu, kdy se jednalo o jednodélkové sportovně odjištěné cesty, kterých jak jsme později zjistili, je zde spousta.

Druhý den jsme se těšili na lezení, kdy jsme byli velmi zvědaví na místní vícedélkové lezení, které jsme si naplánovali o první noci při sklence místního výborného vína. Po trošce tápání a hledání, kde se nachází nástup vybrané vícedélky s názvem Smoky Joki 6- jsme se tedy pustili do první vícedélky zde, jedná se místní klasiku, 7 délek a 230 metrů lezení, kdy klíčová délka byla celkem ostřejší, ale v dobrém materiálu s dobrým jištěním. Krásná panoramata nás čekala od půlky našeho lezení, kdy se zcela vyjasnilo a bylo vidět do šírého rakouského kraje.

Večer klasika lehké popití a před tím tedy hygiena v místní indiánské umývárně. Večer pod hvězdami se vydařil a během večera jsme řešili, co budeme lézt následující den. Zvolili jsme, že nebudeme přejíždět autem a zůstaneme v oblasti nad kempem, kdy budeme lézt v sektoru 40 Milak – Klettergarten. Zde jsme si vybrali cesty Mixture 7-, Lochstreifen 6+, a pak jsme si dali 3 délku ke kříži, který se zde tyčí jako dominanta, a to cestou Weg zum Eisenkkreuz za 6+ (poctivých). A jako poslední cestu našeho rychlé výpadu jsme lezli dvoudélku Rote marken za 6+, kdy pro skutečně sportovní lezce je zde pokračování třetí délky za 9+/10-. Jedná se o celkem holou zeď, na které není moc chytů, spíše žádné, ale o to větší zážitek zřejmě (tu jsme však již nelezli).

Moje resumé této oblasti je velmi pozitivní díky dobré dostupnosti z Čech po dálnici, pohodovému ubytování v kempu přímo u skal a především parádnímu lezení.. K lezecké oblasti Hohe Wand bych uvedl, že si zde přijde na své každý, a to myslím skutečně vážně, protože zde jsou těžké sportovní cesty, vícedélkové lezení, zajištěné cesty pro normální lidi a také kupodivu i ferraty, pro klasiky se zde také najdou méně zajištěné cesty. Tuto oblast vřele doporučuji všem, kteří chtějí poznat lezení v oblasti kousek za Vídní, kdy například u nás v Čechách nebude hezké počasí a Rakousko na Hohe Wandu bude předpovídat jasno, tak pak není na co čekat a stačí jenom vyrazit a ………….. nechat se unést krásnými stěnami místního vápence.

P.S. Za mě by se zde mohlo konat třeba oddílové lezení, kdyby se našel vhodný termín. Zkusím to nějak vymyslet a zjistit zdali by byl zájem. Skalám zdar!