Hochgolling 2862 m
Severní stěna Hochgollingu – 1100m/IV/M4/WI3-4 – neboli dost těžká
Přidán pohled z opačného konce lana:článek severka Hochgollingu
Skorousínám ve vaně po pozdním nočním návratu a matně rovnám sny s realitou. naskakují úryvky……
točení volantem
neprůjezdná Kaplice
točení kolečkem
skorospánek, když řídí Bosák
odjezd v půl sedmý
necháváme zprávu Jirkovi se Zuz a doufáme v jejich štastný návrat
rychlopřevlečení a plnění zcvrklých žaludků…moc se tam toho nevešlo
příchod za svitu měsíce, světlo skoro jako ve dne, že ani nepotřebujeme čelovky
hledáme cestu polem potoka na konci žlabu
krásný rychlý sestup/sjezd ze sedla 30°svahem.
sedlo a loučení se sluníčkem
chudáci mačky šlapou místy sněhem, místy po zmrzlé suti
sestupujeme traverzovkou
poslední pohled do naší stěny…vidíme dvojici (myslíme, že Jirku se Zuz, ale až později se dozvídáme, že je to jiná dvojka)
sváča, sundání a přebalení materiálu v depu
hřebenem na vrchol. Krásné to tady v Zemi krále Miroslava maj. A dolů….
konečně hřeben a slunce. Je kolem jedný tak hurá na vrchol.
pár nepříjemných drajtulových kroků a budeme tam…dost nepříjemných
stoupáme…stoupáme…stoupáme
balíme lano, snad ho nebudeme potřebovat.
po přelezení této lahůdky jsme již blízko vrcholu… nakonec byla před námi ještě 1/3 stěny
následuju Bosáka, hroty cepínu hledají drobné výčnělky na negativě skládané skály, často marně. zkouším různé triky jak by cepín udržel alespoň část mé hmotnosti. Nohy nějak zvláštně držej. Bosák je borec.
vybojováno…super Jiří.
Bosák se pouští do koutku, hroty maček i cepínů skřípají po skále, frendy dávají pocit zajištění, adrenalin nám oboum stříká z uší.
žlabem valíme výš ke skalnímu koutku.
Dál se radši navážeme na lano.
řeší to pádr drajtůlových kroků po glazuře nebo skloněných plotnách.
dlouhý traverz doprava
ledík krásný, nakonec 30m + dolez
Jdeme na lano, 4 šrouby to řeší.
dál nás čeká ledík, píšou za MI4, ale je lehčí, plastický.
dlouooohý traverz doprava
nástupový ledík s mixovým dolezem jdeme solo.
vysněženým suťovým žlabem nahoru
loučíme se s Jirkou a Zuz a přejeme si štěstí
v nástupovém depu při převlékání do lezení nás překvapují Jirka se Zuz….další část jihočeské sekce 🙂
začíná se nám odhalovat naše stěna. Zve nás k sobě.
jdeme cestou, širokou i úzkou, kolem chaloupky Gollinghutte, zákrutami do údolí, neuvěřitelnou plackou uprostřed údolí a dlouhým nástupem.
od auta odcházíme ve 4. po dlouhé době podle plánu :-). My se to snad na starý kolena naučíme.
vstávání, snídaně, balení….
budík ve tři mě ani nenechal pořádně usnout, a už otravuje. No když se vstává kvůli kopci tak to nakonec nějak jde.
uleháme do auta v 11 večer na konci údolí Untertal, kousek nad Schladmingem.
….točení volantem, vyzvednutí ostrých šroubů u Máry v Třeboni. Díky Máro. točení volantem…..
nalodění a odjezd z HK o půl čtvrtý, kolona v Pardubicích točení volantem……
Ne to nemohl být sen…..to byla skutečnost…lepší než sen.
Díky Bosáku, Máro za šrouby, Kleboni za prošlapání cesty a určení cíle a přírodo, žes udělala okno počasí a vyčarovala takovou super podmínku. Bylo to Krásně intenzivní a intenzivně krásné.
Cestu si zapisuji severní stěna Hochgollingu – 1100m/IV/M4/WI3-4 – neboli dost těžká
Topíčko je od Kleboně, a má ho pěkné….
Za JaBo Ja
Čtvrtek, 22 prosince 2016 at 8:55 |
Gratuluji k severce! Přeji vám hodně takovýchto šťastných vrcholů.
Úterý, 10 ledna 2017 at 22:49 |
já se bojím jen při pohledu na ty fotky. Jste skvělí. Jako vždy:-)
Středa, 1 února 2017 at 7:43 |
Díky…
prý někteří z mého textu nepochopili….tak přidávám Bosákovo vidění: http://www.hostezery.eu/wp-content/uploads/2017/02/%C4%8Dl%C3%A1nek-severka-Hochgollingu.pdf