Fanské Hory, Tádžikistán 2018

Výpravy do Fanských hor v červenci/srpnu 2018 se zúčastnili 2 členové HO Stěžery – Pokyša a Tom Kozlovičák a dva nečlenové – Eroš a Žirži. Informacema nás oddíl podporoval – tímto děkuji jmenovitě Kindrovi, Marcelovi a Františkovi za poskytnutí informací a map, ale odchodit jsme si to museli sami 😀

Devítidenní trek s plnou zátěží (cca 25kg) na zádech jsme začali v nejvyšší části hor u jezera Alaudin a hned třetí noc jsme kempovali ve výšce 4 500m pod sedlem Čimtarga (4.750m).

Někteří členové výpravy trpěli mírnou formou výškové nemoci a hodil se Ibuprofen, acylpyrin i prášky na spaní. Já jsem se v Dušanbe zásobila žvýkacím tabákem (tzv. nasvaj nebo nos), který tu žvýkají všichni místní chlapi a bylo mi dobře 😀 Přes sedlo Čimtarga jsme přešli ke krásnému horskému jezeru Bolšoje Alo

a pokračovali přes 3 další, už nižší sedla. Tady už jsme byli jediní turisti a vždy jsme způsobili rozruch, když jsme procházeli vesnicemi pastevců. Dostali jsme vždy čerstvý kefír s chlebem, poklábosili s ženami ve vesnici (chlapů tu moc není, jsou za prací v Rusku) a namazali děcka krémem, protože mají od slunce a prachu vysušenou kůži na obličeji a rukou.

Po treku a krátkém odpočinku v městečku Pandžakent, kde přes den stoupají teploty na 40 stupňů ve stínu, jsme se do hor vrátili s cílem vystoupat na pětitisícový Zamok. Chytře jsme si nechali ledovcovou výbavu u jezera Alaudin, abychom se s ní nemuseli 9 dnů na treku vláčet. S ještě těžšími batohy než předtím jsme za pár dní vystoupali do 4000 m pod Zamok, zakempovali a brzo ráno ve třech vyrazili na pětitisícový Zamok. Ten den jsme šli nahoru jen my a tři Bulhaři.

Výstup na Zamok je klasická ledovcová túra s nejtěžším místem v podobě krátkého ledopádu, kde se hodily lezecké dovednosti při překonání ledového komínu přímo nad ledovcovou trhlinou. Po 6 hodinách jsme byli na vrcholu s nádhernými výhledy na Fanské hory. Ibuprofen už nebyl potřeba, aklimatizace byla poctivá.:-)

Tipy na závěr pro ty, co by chtěli do Fanských hor – oprašte ruštinu, vemte si dost prášků na bolest hlavy, zkuste nasvaj a dobře se aklimatizujte. Počasí je tu většinou slunečné a hory nádherné na trekování, lezení, setkání s domorodci i výstupy na pětitisícovky.

Pokyša