Eisenerzer Alpen, aneb návrat ke kořenům, 8.-11.5.08

Začínám rozumět autorům knih, scénářů apod., kteří tvrdí, že nemohou psát, dokud nemají jasno o názvu díla. Nejsem spisovatel ani scénárista, ale mám stejný problém. Nyní je však zažehnán a já se chci podělit o zážitky z příjemného májového, vlastně i svátečního výletu, kde cíl nebyl tentokrát důležitý. Důležitější bylo, s kým jedu. A tak jsem se, a nejen já, opět sešel na horách s Pepou Tejklem. Člověkem, díky kterému byl náš oddíl založen a my tenkrát hlavně chtěli pokračovat v tom, co nás naučil a čím nám zpříjemňoval život.

K výletu samotnému bych na úvod uvedl, že byl skvělý a tak typický pro J.T. plánování: vycházeli jsme odjinud, první den jsme nedošli kam jsme měli, další den šli na opačnou stranu a vlastně úplně jinam a poslední den si užívali nocleh na hodně vzdáleném místě od referencí na letáčku. Jak jsem již podotknul, skvělý výlet. A teď co nejstručněji, jak jsme se měli:

několika auty jsme dojeli na parkoviště pod Hirnalm, za městečko Hafning. Odtud jsme postupně odcházeli k Reichenstein Hütte přes sedlo Rottörl. Někdo údolím, jiní po hřebeni přes Grete Klinger-Steig.

a kdo že? Samá esa ve svém oboru: Josef a Naďa, Josef a Irča, Spinelli a Verča, Záles a Radek, Helena a Láďa, populární Eva a Vašek, Vašek a Jirka, Jirka a Luděk, Zdenda a Svatava, Karel, Vladimír a já.

v takto hojném počtu nebyla nouze na spousty zážitků různě poskládaných skupinek, které se vyprávěly hlavně večer, během seznamovacích večírků. Ty jediné jsme dodržovali podle plánu a rádi! J

ten večer jsme, až na výjimky, došli pouze za sedlo, kde jsme postavili stany, popř. si ustlali pod širákem a dívali se na vrchol Eisenerzer Reichenstein z opačné strany, než jsme měli. Plán byl jasný, seznámit se, vyspat, počkat na opozdilce a pokračovat dál.

říká se, ráno moudřejšího večera. V 9.00 vyrážím k chatě, pravda, náročnějším terénem, přičemž po 80-ti minutách výstupu a hodině čekání zjišťuji, že jdou všichni do jiného údolí. Terén je odradil. Naštěstí se za mnou nalehko vydali Jiří, Eva a Vašek, aby dosáhli zmiňovaného vrcholu a také mi sdělili tu novinu. Balím tedy vše zpět do batohu v nádherném winterraumu a scházíme přes Rösselhals a lom do Präbichlu, odkud stoupáme k Leobner H. Cestou ze sedla jsem ještě potkal J.T., kterému z dálky viditelný vrcholový kříž taktéž “nedal spát”.

cestou k chatě nás čekalo několik nepříjemných traverzů po sněhových plotnách, které silou vůle drželi na promočených stráních. A tak se stalo, že jedna ujela. Naštěstí mezi dvěmi skupinami. Dostavený šok byl zahnán skvělou meruňkovicí, vínem, pivem, becherovkou, slivovicí, rumem …

na chatě nás přivítal crazy chatár, který nám dovolil dělat co chceme, napájel nás pivem a pochybnými likéry, nabídnul ubytování za mrzkých 7 Eur, půjčil kytaru a prodloužil večerku. Musel, nechtěli jsme odejít od nedopitých nápojů. J

večer to byl opět skvělý. Tentokráte došli všichni, i Josef s Naďou a Zdenda se Svatavou. Jeho dlouhé a hlavně české vyprávění o svém psu německy hovořícímu chatařovi ukázalo všem, že je s ním veselo v každé situaci. Kdo jen trochu váhal, nyní měl jasno. A tak jsme popěli, před “vyhozením” hlasitěji a venku již jen řvali (s)prostonárodní písně. Zvláště ty pohádkové měli velký úspěch.

ráno se vstávalo nelehko, ale čekal nás poslední pochod, což nakonec přispělo k dobré náladě. Opět s troškou hledání správné cesty, sněhovým hřebínkem, traverzem,

přechodem

vápencového pohoří s jeho nejvyšším

vrcholem Leobner Mauer, blouděním v lese,

šíleným sestupem do obce Vordenberg,

návštěvou Billy

a železničního

muzea,

ochutnávkou citrónového

piva, pokračováním k Barbarakreuz a posledním sestupem k Hirnalmu, tím i

k autům.

den a celý výlet končí v 18.00 hod v almu s opět skvělou obsluhou, tentokráte dvěmi bodrými ženštinami. Skvěle vařily, rády si povídaly a kdo řádně neocenil jejich krmi, na toho šly s nožem. Což se nestalo, takže místo zavíračky za půl hodiny nás hostily dlouho do tmy. V noci se spalo, kde se dalo. Ve stanech, pod stoly, na lavicích… Byla to taková pěkná tečka za tím naším případem.